Na Ministerstvo spravedlnosti ČR se hromadně obracejí komanditisté společnosti Joint Invest Action, k.s. s žádostí o náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb. v souvislosti s postupem orgánů činných v trestním řízení vedeném pod sp. zn. ČTS: PSP 492/TČ-2008 u PČR, správa hl. m. Prahy, SKPV, odbor hospodářské kriminality.

Ministerstvo spravedlnosti ČR sděluje, že uplatněným nárokům na náhradu škody nelze vyhovět, a to z níže uvedených důvodů.

Nároky komanditistů výše uvedené společnosti na náhradu škody byly uplatněny v konkurzním řízení, které není dosud skončeno. V současné době tedy nelze určit výši škody, neboť není zřejmé, zda nárok žadatelů bude či nebude v daném konkurzním řízení zcela či zčásti uspokojen. Navíc je nutné zdůraznit, že konkurzní řízení negarantuje věřitelům plné uspokojení jejich pohledávek, ale vytváří pouze právní prostor pro uspokojení jejich nároků v závislosti na zpeněžení konkurzní podstaty a na dalších okolnostech.

Nicméně i v případě, že by uplatněný nárok nemohl být hodnocen jako předčasný, nebylo by mu možno vyhovět z toho důvodu, že samotný vznik ani výši tvrzené škody nelze postavit najisto. I v případě, že by trestní řízení dospělo k vydání odsuzujícího rozsudku (jak žadatelé bez dalšího předjímají), není vůbec zřejmé, zda by nároky uplatněné v adhezním řízení byly s ohledem na počet potenciálních poškozených (27 000) a výši jednotlivých vkladů (984 600 000 Kč) plně uspokojeny.

Skutkově obdobná věc byla navíc již soudy řešena a bylo pravomocně rozhodnuto, že promlčení trestního stíhání způsobené nesprávným úředním postupem nezakládá nárok vůči státu na náhradu škody způsobenou trestným činem, protože poškozený měl možnost domoci se svého nároku i jiným způsobem než v rámci adhezního řízení (např. podat občanskoprávní žalobu).

Vyjádření občanského sdružení věřitelů JIA, k.s. ke stanovisku ministerstva spravedlnosti k žádosti komanditistů o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb.

Dne 20. 7. 2011 bylo na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti zveřejněno stanovisko ministerstva spravedlnosti k žádosti komanditistů o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb.

Považujeme za korektní se k tomuto stanovisku vyjádřit jako subjekt, který reprezentuje zájmy a názory vkladatelů kapitálu do společnosti Joint Invest Action k.s.

Stanovisko ministerstva spravedlnosti považujeme za účelové, vypracované bez potřebné znalosti problematiky a na hranici serióznosti. V zemi, která usiluje o to, aby byla považována za právní stát, by mělo být nemyslitelné, aby ve věci, kdy se občan domáhá odškodnění na státu, přistupoval k věci stát z vrchnostenské pozice a kategoricky uváděl, že uplatněným nárokům nelze vyhovět. O tom rozhodnou nezávislé soudy a věříme, že nezávislost soudů je již na vyšším stupni než v devadesátých letech, kdy do sporů vedených "komanditisty", v nichž jedním ze žalovaných byla Česká spořitelna a.s., bylo zasahováno způsobem, který se s nezávislostí justice rozhodně neslučuje.

Pokud jde o tvrzení, že je nárok uplatňován předčasně, s ohledem na dosud neskončený konkurz společnosti JIA, k.s. je třeba uvést, že nárok poškozených vůči fyzickým osobám z titulu náhrady škody způsobené trestným činem, je dle našeho názoru nárokem odlišným od nároku, kteří někteří vkladatelé kapitálu uplatňují v konkurzním řízení. V řadě případů byly nároky konkurzním správcem navíc pravomocně popřeny. Dle našeho názoru je navíc nesmyslné mluvit po téměř 20-ti letech od události, která zakládá nárok, o předčasnosti uplatnění, když navíc lze se značnou mírou přesnosti určit výši uspokojení věřitelů v konkurzním řízení. V žalobách také ti, kteří uplatnili nárok v konkurzu, snižují svůj nárok o 10%.

Tvrzení, že samotný vznik škody a její výši nelze postavit na jisto, působí velmi zvláštně při vědomí toho, že orgány činné v trestním řízení ve věci nepochybně konaly a jistě za řadu let nashromáždily dostatek důkazů, které je možno posoudit v civilním řízení, pokud tak již není možno učinit v trestním řízení. Protože však civilní žaloba vůči fyzickým osobám nepřicházela v úvahu, zejména u osob, které se připojily k trestnímu řízení jako poškození, bude na soudu, jak se s touto skutečností vypořádá. V předmětné věci nelze aplikovat judikát, na který odkazuje stanovisko ministerstva , když tvrdí, že promlčení trestního stíhání nezakládá nárok vůči státu, a to právě proto, že civilní žalobu nebylo možné podat a poškození se oprávněně domnívali, že jejich práva jsou střežena i státem. Navíc je vážnou otázkou, zda k promlčení skutečně došlo a zda nebyla věc pouze tzv. "zametena pod koberec".

Občanské sdružení nemá zájem na tom, aby řešení sporů komanditistů se státem způsobilo neúměrné zatížení Obvodního soudu pro Prahu 2. Rovněž nechce, aby spory generovaly náklady státu i poškozených. Pokud ministerstvo spravedlnosti nechce o nárocích jednat a nechá rozhodnutí na soudu, bude vhodné, aby proběhlo několik pilotních případů, kde budou provedeny zásadní důkazy a podle výsledku strany reagovaly na reálnost možného úspěchu ve sporu odpovídajícím procesním postupem.

Poškození, členové našeho občanského sdružení, vkladatelé kapitálu do společnosti JIA, k.s. se přes skutečnost, že jejich práva byla státem chráněna zcela nedostatečně, nikdy nesnažili vytvořit nátlakovou skupinu, která by prosazovala své zájmy neakceptovatelnými požadavky. Jejich základním požadavkem vždy bylo a zůstává i nyní : spravedlivé posouzení jejich věci.